19.08.2025
V průběhu zimy, kdy jsme s kamarádem byli v Dahabu týden, jsme si předběžně zarezervovali barák na pláži, do kterého jsme se na konec v létě nastěhovali. Bylo to parádní, z terasy jsme koukali rovnou na moře. Zázemí jsme měli hezké, škoda jen, že první polovina pobytu byla co se týče větru trochu slabší.
Většinou jsme jezdili daleko na čopu na naše největší plachty co jsme měli sebou (5.0) a i ta někdy byla malá. Paradoxem bylo, že čím slabší vítr, tím bylo na vodě více lidí a voda tím pádem celkem motokros.
Po 3 týdnech chytání „poryvů“ nám konečně fouklo na 4.5 Jezdili jsme jak v laguně, tak na vlnách a doháněli, co se dalo. Tento vítr vydržel asi 7 dní a foukalo od rána do večera, takže kolem druhé hodiny odpol toho měli všichni dost a my měli vodu téměř pro sebe, což byly ty nejlepší podmínky k nácviku nových triků.
Nejdříve jsme pustili oba do switche, jenže brácha měl natržený vaz v chodidle, což po pár skocích znamenalo stop kůli bolesti a mě potkalo v podstatě to samé, protože jakmile jsem přehodil nohy, už při jízdě mě bolely nártové kůstky na obou nohách.
Michal tedy začal trénovat Shaku, kterou občas zkoušel už po příletu. Já jsem si řekl, že půjdu do Clew first flaky a že také zkusím Mev.
V podstatě i když jsme oba dva byli na vodě, každý trénoval úplně jinde. Michal na vlnách, já potřeboval rovnou vodu. Vždy jsme se sešli na břehu při pauze a probírali, kdo jak je daleko.
Trénink na nový triky byl každý den vyčerpávající, snažili jsme se oba vytěžit maximum z větrných dní. Při snaze naučit se Mev, jsem za den naskákal 90 pokusů a z toho jen 3 čistě ustál, je to asi technicky nejnáročnější trik co jsem se kdy učil. Ale každým dnem se dařilo více a více, a jakmile jsem přišel na to, kam přesně a v jaký moment mám za sebe házet plachtu, bylo vyhráno. Michal stále drtil Shaku, asi nejtěžší trik, co se mohl začít učit. V podstatě týden nedělal nic jiného, než že padal na hubu. Samozřejmě nejde trénovat každý den celý den jeden trik, takže jsme do toho točili i triky co už jsme uměli, ale to vždy jen hodinku denně a pak zase na trénink nových věcí.
Po pravdě když sem viděl ty bráchovo držkopády, moc jsme nevěřil že tu Shaku vůbec dá, jenže postupem času byl stále blíž a blíž a asi po 5ti dnech, kdy se pořád válel ve vodě od rána do večera, to přišlo. Jel jsme přímo za ním, když to tam z vlny poslal. Nemohl jsem tomu uvěřit, protože Shaka, to je podle mě trik snů. A byla tam. V ten moment jsem měl z bráchy možná větší radost než on sám.
Pak následovaly ale dny zmaru, protože vítr přestal foukat a když se zase vrátil, připadalo mi, že je brácha zase na začátku. Zřejmě to byl ale asi jen muj pocit, protože po pár dnech přišla další ustátá Shaka a po ní další.
Já už v tu dobu trénoval Clew first flaku, že začátku to nebyla prdel, vůbec jsem nevěděl jak do toho naskočit s obráceným cípem plachty. Někdy mi dělalo problém i samotné vyskočení, protože jakmile jsem dal plachtu pod sebe, vždy mě to zametlo do vody. Pak jsem ale kouknul na pár videí a rozfázoval jsem si ten trik více do podrobna a přišel na to, že čím více jedu při tomto triku rychleji a po větru, tím lépe. Po pár dnech tréninku jsme na to konečně přišel a konečně jsem jí ustál.
Další dny byly lepší a lepší, a každý den se počet ustátých nových triků zvedal, ale konec pobytu se blížil a vítr foukal převážně jen dopoledne do 11 max do 12 hodin. Trénovali jsme spíše na vlnách, protože i když foukalo v laguně, bylo tam tolik turistů, že se tam jezdit v podstatě nedalo. Na škodu to ale nebylo. Ježdění na wave sidu jsme si užívali. Poslední den to brácha zakončil stylově, a to když odpálil z metrové vlny Shaku, která byla nejčistší a nejvyšší co jsem od něj viděl. V tu chvíli jsem si říkal, že to ani není možný… hajzl jeden :))
Zkoušeli jsme tento trik natočit i na rovné vodě, ale to bylo celkem obtížné, vlna je vlna. Na poslední den jsme vzali tedy kameru do batohu a jeli na vlny, bohužel se nám v ten den ani nezapla, potřebovali jsme poslední 2 záběry do našeho videa, které už jsme nenatočili, kamera byla na vyhození.
Ale i tak se nám natočit něco podařilo. Celkově máme z letošního léta super pocit co se týče nových triků, ale co do počtu a síly větrných dnů, mohlo to být o dost lepší.
Pro příští sezonu zvolíme jiné místo, ať kvůli větru, nebo nové motivaci. Už od kamarádů zjišťujeme potřebné info o Řeckém ostrově Karpathos, kam bychom rádi vyrazili příští léto.
MT team
Tom
Video:
