31.01.2025
Ostruha (někdy také bývá nazývána jako flosna či fina) je pro windsurfing trochu podceňovaná, ale zároveň nezbytná a důležitá součást, bez které by tento sport nemohl existovat.
Její rolí je udržovat plovák ve stabilním směru, umožňuje mu stoupat proti větru, významně napomáhá při přechodu do režimu skluzu a v neposlední řadě má zásadní vliv na manévrovací schopnosti plováku, který je díky ní při náklonu schopen měnit směr.
Standardně dodávané ostruhy k boardům jsou většinou univerzální a plní dobře svou funkci uprostřed větrného rozsahu boardu. Pokud ale fouká málo, nebo naopak hodně, může použití jiné velikosti či tvaru ostruhy podstatně zlepšit ovladatelnost, nástup do skluzu, rychlost i kontrolu. Dokoupením další ostruhy tak často docílíte výrazného rozšíření větrné škály, ve které jste s boardem schopni jet. V praxi je vhodné mít pro jeden board 2 či více ostruh, které použijete dle konkrétních podmínek a síly větru. Odměnou vám bude komfortnější surfování a širší větrný rozsah vašeho plováku.
Výběr správné ostruhy závisí na mnoha faktorech. Mezi ty nejdůležitější patří:
• Typ finboxu v plováku
• Velikost a typ plováku do kterého ostruhu vybíráme
• Síla větru a velikost používané plachty
• Hmotnost jezdce a jeho zkušenosti
Při konstrukci windsurfingových plováků se používá několik různých technických řešení spojení plováku s ostruhou. V současnosti výrobci používají 5 standardizovaných typů finboxů. Jejich konkrétní výběr závisí na způsobu používání konkrétního plováku a s tím souvisejícími technickými nároky.
Nejstarší řešení je v současnosti využíváno převážně jen u vlnových (wave) plováků, které používají ostruhy kratších délek, obvykle do max. 32 cm. US Box je nejlehčí a prostorově nejméně náročné řešení, takže se snadno vejde i do velmi tenkých zádí vlnových plováků. Další výhodou tohoto systému je možnost v určitém rozsahu ostruhu posouvat dopředu, či dozadu a tím do jisté míry měnit jízdní vlastnosti plováků (trim). Naopak nevýhodou limitující použití tohoto řešení u větších ostruh je jeho nižší pevnost. Z technického pohledu je US box kolejnice ve tvaru obráceného písmene T s výřezem uprostřed. Ostruha se do finboxu upevňuje zespodu šroubkem a čtverhrannou matkou.
Řešení převzaté z klasických surfboardů je využívané zejména u moderních multifin (více ostruh) plováků kategorií wave a freewave, kde se používají pouze velmi malé ostruhy, které nekladou takové nároky na pevnost finboxu. Velkou výhodou tohoto řešení je minimální velikost a nízká hmotnost. S ohledem na menší pevnost je maximální velikost ostruhy limitována cca 19 cm.
Ostruha se zde upevňuje 2 malými šrouby zespodu pod úhlem cca 40°. Slotbox je velmi často kombinován s US boxem v konfiguraci US-box uprostřed a 2 nebo 4 slot boxy po stranách. Díky tomuto řešení si může jezdec přizpůsobit chování plováku konkrétním podmínkám a jezdeckému stylu.
Nejrozšířenější box využívaný u většiny plováků kategorie freeride. Pevnostně jde o lepší řešení, než nabízí US-box a lze tak používat ostruhy až do délky 50 cm.
Power box je širší a samotný box je stejně jako příslušná hlavice ostruhy kónický, takže ostruha v boxu drží na výrazně větší ploše. Upevnění se již provádí shora, jedním šroubem skrze plovák.
Řešení, které vychází z powerboxu, ale posouvá jej pevnostně na vyšší úroveň díky použití dvou šroubů namísto jediného. Používá se na plovácích, které jsou rychlostně orientovány, tedy zejména u kategorií freerace a slalom. S ohledem na pevnost a výšku boxu se tento typ používá u menších a středních plováků s maximálním rozměrem ostruhy cca do 48 cm. Upevnění ostruhy je řešeno 2 šrouby skrze plovák ze strany paluby.
Jak už napovídá název, toto řešení je v podstatě modifikací původního Tuttle boxu, se kterým je jednosměrně kompatibilní. Ostruhy s hlavou Tuttle box je tedy možné použít i v systému Deep Tuttle box (je třeba použít delší šrouby), opačně to samozřejmě technicky není možné. Rozdíl mezi boxy je v hloubce, DTB systém je vyšší a ostruha v něm tak leží hlouběji a opírá se větší plochou. Díky tomu se jedná o nejpevnější způsob uchycení ostruhy, který umožňuje používat ostruhy až do délky 70 cm.
S nárůstem popularity foil windsurfingu se pak objevila ještě speciální varianta Deep Tuutle boxu, která je rozměrově totožná a plně kompatibilní s DTB boxem, jen je s ohledem výrazně větších sil působících na finbox při použití foilu, významně vyzpevněno samotné ukotvení finboxu v plováku, aby při vysoké zátěži nemohlo dojít k vylomení boxu z plováku. Takto vyzpevněné plováky jsou obvykle označeny jako „foil approved“.
Na výběru vhodné ostruhy se významně podílí druh plováku. Jiné nároky na ostruhu, její velkost, tvar a další parametry, klade jízda ve vlnách na waveboardu, jiné triky na freestyle boardu, či nejčastěji běžné freeride surfování. Samostatnou kapitolou jsou pak rychlostně zaměřené slalomové boardy.
Síla větru a velikost použité plachty jsou dalšími parametry, které je třeba vzít v potaz. Velmi zjednodušeně platí, že čím slabší vítr a čím větší plachta, tím větší ostruhu je třeba použít, zejména s ohledem na vztlak potřebný pro jízdu ve skluzu. S větší ostruhou se rovněž zlepšuje stoupavost – schopnost plováku křižovat proti větru. Naopak v silném větru a s malou plachtou použití příliš velké ostruhy způsobuje ztrátu kontroly nad plovákem a snížení rychlosti.
Hmotnost jezdce a jeho zkušenosti
Posledním významným parametrem při výběru ostruhy je hmotnost jezdce a jeho schopnosti. Těžší a větší jezdci obvykle potřebují o něco větší ostruhu, než subtilnější surfaři. Zároveň platí, že i začátečník ocení spíše o něco větší ostruhu než jeho zkušenější kolega.
V praxi je dobré vzít v úvahu i stávající velikost ostruhy a vybrat další tak, aby společně dokázaly pokrýt co nejširší větrné spektrum. Zkušení jezdci ví, jak moc správná ostruha ovlivňuje jízdní vlastnosti plováku. Pro ty, kteří se v problematice tolik neorientují připravil jeden z největších výrobců ostruh, firma SELECT, online nástroj, který zahrnuje výše popsané aspekty a pomůže vám s výběrem vhodné velikosti ostruhy. FIN SELEKTOR spustíte po kliknuté na tento odkaz.
Potřebujete delší ostruhu pokud:
• je pro vás obtížné měnit směr bez ztráty rychlosti
• je obtížné se dostat do skluzu
• ztrácíte rychlost ve větrné díře
• máte pocit, že board je jakoby přilepený k vodě
• board obtížně stoupá proti větru
• dostáváte se do spin-outu (stav kdy plovák při ztrátě gripu flosny prudce ustřelí)
Potřebujete kratší ostruhu pokud:
• board má tendenci přestoupávat a jen obtížně odpadává po větru
• board má tendenci se zvedat zvody a je jen obtížně řiditelný
• máte problém při nájezdu do hlasy, kdy board nereaguje na náklon a má tendenci pokračovat rovně
• v silném větru plovák nezrychluje
• dostáváte se do spin-outu v silném větru (stav kdy plovák při ztrátě gripu flosny prudce ustřelí)
Spin out je jev, se kterým se někdy setkala většina windsurferů, kteří jsou schopni jet ve skluzu. Je to moment, kdy vám při jízdě prudce ustřelí záď plováku do závětří a plovák se tak stočí do směru šikmého na směr jízdy. Tento moment vede ke ztrátě rychlosti, či v horším případě dokonce ke ztrátě kontroly nad plovákem a následnému pádu.
Obvykle je tento jev způsoben více faktory, či kombinací více faktorů. Stane se tak v okamžiku, kdy - ve snaze vyrovnat tah plachty a držet board ve směru - jezdec příliš tlačí na zadní nohu, což vede ke ztrátě podtlakové síly na návětrné straně ostruhy a ta na okamžik přestane plnit svoji funkci. Často se to stává po skocích, nebo v čopových podmínkách, kdy se ostruha na chvíli dostane ven z vody a dojde k nasátí vzduchu, který zjednodušeně řečeno vytvoří u ostruhy bublinu, která se vlivem rychlosti vytvaruje do kapkového profilu, který nakonec za zádí plováku vytvoří pomyslnou rýhu ve vodní hladině, ve které je dále nasáván vzduch, což spin-out dále zhoršuje. Vlivem vzduchu a nedokonalého obtékání dojde ke ztrátě vztlaku (až o 60 %) a naopak až ke dvojnásobnému zvýšení hydrodynamického odporu. Je tedy zjevné, že jde o velmi nežádoucí a nepříjemný jev, který se jezdec snaží eliminovat. Krom určitých zásad v technice jízdy má na spin-out zásadní vliv právě ostruha.
Paradoxní je, že ke spin-outu může (zanedbáme li další aspekty) dojít jak v případě, kdy je daná ostruha s ohledem na sílu větru a velikost plachty a hmotnost jezdce příliš malá (častější jev), nebo naopak příliš velká. Pokud tedy máte problémy se spin-outem spíše ve slabším větru, vyřeší to ve většině případů použití větší ostruhy. Naopak, při použití příliš velké ostruhy se v silném větru vlivem velkého vztlaku plovák (a s ním i ostruha) dostává ven z vody, což jak jsme si popsali výše, vede rovněž ke spin-outu. V takovém případě pomůže naopak použití menší ostruhy.
Předchozí část textu je záměrně zjednodušena, aby byla srozumitelnější pro laiky. Pokud se chcete s problematikou seznámit obšírněji, doporučujeme přečtení i následující části článku, která vysvětlí další aspekty problematiky ostruh pro windsurfing.
Tvar a další důležité parametry ostruh
Vztlak (lift) je jedním z nejdůležitějších parametrů moderních ostruh. Vztlakem je míněna síla, která je generována rychlostí, dopředným pohybem plováku a rozdílem v rychlosti obtékání na návětrné a závětrné straně ostruhy. Je to v zásadě podobný jev jako u křídla letadla, kde rozdílná rychlost obtékání vzduchu na obou částech křídla způsobuje vztlak, díky kterému se letadlo udrží ve vzduchu. U windsurfingu je pomyslným křídlem ostruha, která je však oproti letadlu umístěna vertikálně. Protože plovák nejede rovně (myšleno rovnoběžně s jeho podélnou osou), ale lehce driftuje směrem po větru, není úhlel náběhu nulový a tak vlivem obtékání vzniká na jedné straně ostruhy přetlak a na druhé podtlak. Důsledkem toho je generována vztlaková síla na návětrné straně a protože board je při jízdě zároveň nakloněn, je touto vztlakovou silou tlačen vzhůru. Tento jev se nazývá zdvih (lift). Vztlak se zásadní měrou podílí na uvedení plováku do režimu jízdy ve skluzu, platí tedy, že čím větší vztlak ostruha generuje, tím snáze, a i ve slabším větru se plovák do skluzu dostává. Přílišný vztlak na druhé straně zhoršuje kontrolu a ovládání plováku a snižuje rychlost jízdy. Snazší pochopení problematiky usnadní následující obrázky.
Vztlak ovlivňuje mnoho faktorů při konstrukci ostruhy. Důležité jsou zejména délka, plocha, profil a jeho tloušťka, tětiva (chord), což je vzdálenost mezi náběžnou a odtokovou hranou, poměr profilu (chord / tloušťka, vyjádřeno v procentech, twist (schopnost konce ostruhy se otáčet a ohýbat bočně na směr jízdy a konečně materiál a tuhost ostruhy a konečně úhel náběhu.
Při stejné rychlosti generují ostruhy s větším poměrem profilu (plnější profil) větší vztlak, ale za cenu vyššího hydrodynamického odporu. Vztlak narůstá se čtvercem rychlosti, pokud tedy zdvojnásobíme rychlost, zvýší se vztlak 4x. Vztlak má zároveň lineární závislost na úhlu náběžné hrany a větší poměr profilu zvyšuje vztlak v poměru k ploše ostruhy. Konečně má na vztlak vliv i úhel sklonění ostruhy (tzv. rake), kde platí, že čím více je ostruha skloněná směrem dozadu, tím menší dodává plováku vztlak. Proto například při použití travní ostruhy s úhlem rake okolo 45° jde plovák kvůli menšímu vztlaku do skluzu výrazně pomaleji, než např. při použití slalomové ostruhy s rake úhlem 12° .
S ohledem na to, že přínos vztlaku se projevuje až při rychlostech od cca 20 km/h výše, nehraje při nižších rychlostech (výtlačná plavba) tento aspekt téměř žádnou roli a ostruha plní pouze funkci stabilizační a udržuje plovák ve směru.
Délka ostruhy je měřena jako nejkratší kolmá vzdálenost konce ostruhy od její hlavice, resp. od dna plováku. Velikost ostruhy má zásadní vliv na jízdní vlastnosti plováku a volí se v závislosti na výtlaku a šíři plováku, velikosti použité plachty, resp. síle větru a konečně hmotnosti jezdce.
Zjednodušeně řečeno, pokud je ostruha příliš krátká, plovák s ní hůře stoupá a jde později do skluzu. Naopak, je-li ostruha na dané podmínky příliš velká, plovák má tendenci se příliš zvedat z vody a stává se obtížně kontrolovatelným, důsledkem čehož se sníží jeho rychlost.
Protože windsurfingové plováky musí být schopné jet v obou směrech, používají se symetrické profily ostruh. Výjimkou jsou vysoce speciální ostruhy pro podmínky, kde se jezdí pouze jedním směrem, jako je například kanál Luderitz, používaný pro rychlostní rekordy. Zde se často používají ostruhy s asymetrickým profilem.
Poloha nejširšího bodu profilu a profilový poměr (poměr délky a tloušťky) jsou určujícími parametry. Pro freeride se například používají ostruhy s nejširším profilem více vpředu, které poskytují větší vztlak. Tzv. foil účinnost (poměr vztlaku a hydrodynamického odporu) je složitá problematika, kterou řeší i jiné obory (například formule 1, či NASA) a její podrobnější popis by přesáhl určení tohoto článku.
Zjednodušeně se dá říct, že tenčí ostruhy vykazují vyšší účinnost při vyšších rychlostech, ale zároveň je s tenčí ostruhou obtížnější plovák do té vysoké rychlosti dostat. Pro windsurfing je mezní hodnotou hranice 9 % (šířka / tlouštka) Pod hranicí 9 % jsou v podstatě pouze ostruhy určené pro rychlostní závody, pro slalom a freeride se používají hodnoty blízké 9 % a konečně hodnoty přes 12 % mají ostruhy určené pro jízdu výtlačnou plavbou v nízkých rychlostech a používají se u plováků pro začátečníky, či windsurfingové školy.
Závodně orientované ostruhy mají obvykle dlouhý, vzpřímený a úzký půdorysný tvar. Manévrově orientované ploutve jsou naopak více zahnuté dozadu a zakřivené jako ploutve delfínů. Pro freeride se pak nejčastěji používají ostruhy s jen malým zakřivením. Vzpřímené ploutve jsou oproti tomu vhodné zejména pro slalom.
Plocha
Pokud bychom obrys ostruhy nakreslili na list papíru, plocha papíru uvnitř (měřeno v cm2) se rovná ploše ploutve. Větší plocha znamená větší vztlak.
Šířka od náběžné hrany k odtokové hraně ploutve, která většinou koresponduje se zvoleným profilem.
Flexe znamená schopnost ostruhy se při zátěži vychýlit (ohnout) do závětří v rovině kolmé na směr jízdy. Větší flexe má pozitivní vliv na ovládání plováku při manévrech, ale snižuje rychlost plováku.
Twist je boční ohnutí konce ostruhy do závětří při pohledu shora. Stejně jako flexe může být ovlivněna tloušťkou profilu a složením vrstev materiálu a orientací vláken v různých částech ostruhy. Pro závodní využití jsou oba pojmy kritickými parametry a platí, že čím je ostruha tužší (menší flexe i twist), tím lépe. Naopak u freeride a manévrově orientovaných plováků je určitá míra flexe i twistu žádoucí pro lepší kontrolu, manévry a vyšší jízdní komfort.
Ostruhy můžeme dělit podle mnoha kritérií, z nichž mezi nejvýznamnější patří kategorizace podle způsobu užití plováku, což hraje zásadní roli z pohledu velikosti, tvaru, flexe i materiálů moderních ostruh.
Pro jízdu ve vlnách (waveriding) jsou důležitější než rychlost manévrovací schopnost plováku a jeho ovladatelnost. Jízda probíhá v nižších rychlostech, část energie vedle větru dodávají i vlny (surfing). Toto vše klade specifické nároky i na ostruhy. Pro jízdu ve vlnách se používají menší ostruhy, jejichž náběžná i odtoková hrana jsou významně zakřiveny směrem dozadu. Ostruhy jsou zároveň tenčí a mají větší flexi. Téměř bez výjimek jsou využívány ostruhy pouze pro US box, Slotbox, či jejich kombinace. Z hlediska materiálů je nejvíce využívána technologie G10, či RTM.
Freestyle je triková disciplína, při které jízda probíhá rovněž v menších rychlostech a cílem jsou radikální manévry, skoky, rotace ve vodě i vzduchu a slajdovací prvky. Úlohou ostruhy je zde pomoci s přechodem do skluzu a zároveň mít co nejnižší hydrodynamický odpor pro triky ve vodě a pro bezpečné dopady po skocích. Freestyle ostruhy mají menší poměr štíhlosti (aspect ratio), jsou tedy širší a zároveň extrémně krátké. Využívá se nejčastěji systém power box a ostruhy jsou obvykle vyrobeny za použití RTM technologie.
Kategorie, do které spadá nejširší skupina surferů, kteří tento sport provozují rekreačně. Cílem je maximální zábava, ovladatelnost, kontrola a zároveň vysoká míra uživatelského komfortu a tolerance k chybám jezdce. Ostruhy kategorie freeride jsou delší, štíhlejší, jejich náběžná i odtoková hrana jsou mírně skloněny dozadu a směrem ke konci zaobleny. Ostruhy jsou tvrdší než pro wave a freestyle, ale zároveň mají stále větší flexi než závodní slalomové ostruhy. Cílem je rychlý přechod do skluzu, dobrá stoupavost, relativně vysoké maximální rychlosti a zároveň snadná kontrola a ovladatelnost. Téměř výhradně zde převládá systém power box, s výjimkou plováků určených i pro foil windsurfing, kde se využívá vyzpevněný (foil approved) Deep Tuttle box. Pro freeride ostruhy se využívají všechny technologie (viz pasáž o technologiích a materiálech), nejpoužívanějším je však materiál G10.
Rychlostní disciplíny kladou na ostruhy největší nároky, v maximálních rychlostech se projeví každý detail. Velikostní spektrum se pohybuje již od 32 cm pro tzv. speed boardy až po ostruhy o délce 70 cm určené pro nejširší slalomové plováky používané v kombinaci s velkými plachtami. Slalomové ostruhy jsou štíhlejší, náběžná hrana má minimální úhel, odtoková v některých případech i negativní úhel. Jsou používány hlavice pro systémy Tuttle box a Deep tuttle box. Jako materiály převládají karbon a G10, ostruhy jsou tužší s malou flexí na úplném spodním konci pro snazší průjezd halsou.
Speciální kategorií jsou ostruhy určené pro všechny výše uvedené kategorie, ale uzpůsobené do podmínek, kde se ve vodě pohybují trsy trávy, či řas (weed fins), či do velmi mělké vody (shallow rider). Obě kategorie zahrnují ostruhy, které mají trochu horší jízdní vlastnosti oproti běžným ostruhám, a jejich tvar je uzpůsoben tomu, aby se tráva nezachytávala na náběžné hraně a nebrzdila plovák, jak je tomu u travních ostruh, či aby jezdec při jízdě ve velmi mělké vodě nezavadil ostruhou o dno.
Travní ostruhy mají velký úhel náběhu a i odtoková hrana je vedena pod velkým úhlem, aby tráva při jízdě z ostruhy dokázala sklouznout. Ostruhy určené do mělké vody jsou pak oproti běžným ostruhám výrazně kratší a jsou vytaženy více do šířky, aby dokázaly i při kratší délce poskytnout potřebný výkon.
| Ostruha do mělké vody - Shallow Rider | Travní ostruha - Antiweed Lessacher |
 |
 |
Vlastnosti ostruh, ale také jejich životnost a odolnost velmi ovlivňují použité materiály, jejich rozmístění a také výrobní technologie. Na následujících řádcích přinášíme základní rozdělení používaných materiálů a výrobních technologií pro lepší orientaci v problematice.
Sklotextil je základní a často používaný materiál pro výrobu ostruh. Nabízí dobrou odolnost při relativně nízké hmotnosti, je levný a v závislosti na použité výrobní technologii přináší velmi slušnou kvalitu výsledného produktu.
Druhou nejpoužívanější technologií současnosti je materiál s označením G10. Při výrobě jsou použity kompozitní sklotextilové desky lisované pod vysokým tlakem. Výsledná podoba ostruhy je pak získána frézováním na CNC frézkách a ručním broušením. Výhodou tohoto řešení je vysoká hustota použitého kompozitu a jeho odolnost proti mechanickému poškození. Ostruhy tak lépe odolávají otěru např. při škrtnutí o písek či kamínky na dně. Výhodou je i snadná opravitelnost. Zároveň G10 materiál poskytuje ostruze více „odpouštějící“ charakter díky vyšší flexi a twistu. Toto řešení však zároveň přináší i 2 nevýhody. Ostruhy jsou těžší a flexi není možné modifikovat jinak než tloušťkou profilu.
Karbon je pro své unikátní vlastnosti nejpoužívanějším materiálem u závodních a freerace ostruh. Díky své vysoké pevnosti a současně velmi nízké hmotnosti dodává ostruhám vysokou míru vztlaku a současně zajišťuje minimalizaci flexe a twistu, což je oceňováno právě závodními jezdci. Pomocí použité gramáže a orientace karbonových vláken lze dosáhnout optimálních vlastností ve specifických částech ostruhy.
Nevýhodou je vyšší křehkost a menší odolnost vůči mechanickému poškození, v neposlední řadě pak také vysoká cena.
Existují dva základní způsoby výroby ostruh. Sendvičová konstrukce s využitím formy a vrstev sklolaminátu, či karbonu a výroba frézováním z materiálu G10.
První způsob výroby využívá negativní formu, do které se vkládají jednotlivé vrstvy skelné tkaniny či karbonu. Kromě zvoleného materiálového mixu je také důležitý způsob, jakým proces lepení probíhá. Nejčastější je proces tzv. mokrého kladení (wet layout) kdy se ostruha skládá ze dvou polovin, které se poté lisují k sobě. Každá polovina je lisovaná samostatně a ručně laminována, vrstvy jsou napouštěny epoxidovou pryskyřicí. Obě poloviny se následně spečou při vysokých teplotách a vytvoří ostruhu. Pružnost ostruhy lze ovlivnit zvoleným materiálem a uspořádáním jednotlivých vrstev. Výhodou je oproti materiálu G10 výrazně nižší váha.
Tato technologie využívá negativní formu, do které se vloží strukturovaný kompozitní materiál a následně je dovnitř pod tlakem vstřikována epoxidová nebo polyesterová pryskyřice, čímž dojde k vytvrzení. Tato technologie je relativně levná, zajišťuje hladký povrch ostruhy a dá se při ní do jisté míry modifikovat její flexe a twist.
Nevýhodou je nižší pevnost kvůli horšímu poměru kompozit / pryskyřice a s ohledem na obtížné pozicování jednotlivých vrstev ve formě přináší nekonzistentní výsledky a možné problémy s delaminací.
Tato technologie využívá vysoce homogenního bloku kompozitního materiálu, ze kterého je pak ostruha frézována na CNC obráběcím stroji a následně ručně broušena. Výhodou je vysoká pevnost a odolnost a také výsledná přesnost, nevýhodou nemožnost ovlivnit flexi a twist jinak než tloušťkou profilu.
| Vyřezávání obrysu G10 ostruhy | Frézování profilu ostruhy |
 |
 |
Ruční výroba ostruh je nejkvalitnější a také nejdražší využívanou výrobní metodou. Umožňuje dokonalou kontrolu nad flexí a twistem pomocí různého poskládání jednotlivých vrstev a orientace vláken kompozitního materiálu. Obvykle se provádí do negativní formy za použití tzv. prepreg (pre-impregnated) kompozitu. Tkanina z (nejčastěji) karbonových vláken je předem speciální technologií napuštěna epoxidovou pryskyřicí a poté částečně vytvrzena. Vzniklý prepreg materiál je poté s využitím různých orientací vláken navrstven do formy a za použití vakua je v autoklávu (speciální pec s vysokou teplotou a tlakem) vytvrzen do výsledného tvaru. Díky použití menšího množství epoxidu jsou ostruhy vyrobené touto technologií lehčí a mají přesně definované vlastnosti. Nevýhodou je kromě vysoké ceny také o něco křehčí konstrukce. Touto metodou jsou obvykle vyráběny závodní slalomové ostruhy a špičkové ostruhy pro freerace / freeride.
