19.08.2025
Nakonec to dopadlo nad očekávání, slušnej wind i slunce jsou na windguru pořád, tak v pátek po práci rychle balíme a vyrážíme směr Istrie. Po zrychleným přesunu, kterej máme z minulých let slušně nacvičenej, kolem půl druhý ráno rozkládáme postel v káře pod borovicema. Na spotu je tentokrát víc kitesurferos než windsurfařů, což zde není rozhodně pravidlem, spíš naopak. Značně velká osádka z našich končin, kdy jsem napočítal 18 lidí co mluví češtinou, byla velkým překvapením.
Bora chodí slušně, v průměru kolem 12 m/s, někdy to přidá, někdy ubere, ale s 9-kou kitem naprosto na pohodu. Někteří nadávají na poryvovej vítr, což si nemyslím, chtělo by to zkusit pojezd třeba na Lipně. K večeru, kdy skoro všichni odjíždějí spát na apartmán, si dáváme s Lakýsem ten nejlepší pojezd, Vítr se uklidnil, jezdíme až do západu slunce, je to naprostá paráda. Kites balíme skoro za tmy.
Nedělní ráno na nic nečekáme, a už před 8h jsme znovu na vodě - kde kromě 2 windsurfařů, jsme opět úplně sami. Ostatní přijíždějí až později, kdy vítr na chvíli přidává a na měřáku to chodí kolem 15 m/s. Za hodinu vítr lehá na 8m/s, vodní plocha se vyprazdňuje a to je čas přesně pro Katku, která si užívá prvního letošního jarního kitesurfingu. Po 14h to balíme a nastává čas odjezdu do městský reality Čech . . .
