19.08.2025
35 Engadin maraton na švýcarském slalomovém šampionátu byla ta pravá výzva. Já vím, říkal jsem, že jsem chtěl na chvíli změnit disciplíny... ale víte jak to bývá. :-)
Pro ty, kteří neví, o co v Silva Plana běží přidám pár informací. Tato vesnice leží asi 200 km od hranic s Německem a asi 3km od známého lyžařského střediska St.Moritz. Tahle víska by nebyla ničím výjimečným, kdyby u ní neleželo horské jezero (a když říkám horské, myslím tím horské!!), které leží asi 1800 m.n.m a nad kterým se tyčí vrcholky hor, po celý rok zasněžené. Od toho snad i ta teplota vody, která se v letním období pohybuje kolem 13 stupňů. Naopak teplota vzduchu se při hezkém počasí pohybuje až kolem 24 stupňů, takže pohoda.
Mimo zasněžených hor, studené a velmi čisté vody tu ale fouká termický vítr, většinou od JZ, který dosahuje rychlosti v průměru kolem 8m/s,v čemž se dle mého názoru dá už slušně „zablbnout“. Není se pak co divit, že v ideálních podmínkách je na vodě tolik kitů a funboardů, že jich tolik nenapočítáte na Lipně a Nechranicích dohromady. Rozmach kiteboardingu stál za imaginárním, rozdělením jezera na dvě části, z nichž na jedný frčí windsurfing a na tý druhý kite.
Takže jsem naložil hračky do auta a po 10 hodinách jsme s přítelkyní dorazili na místo. Čekalo nás příjemné slunečné počasí a slušný termický vítr Maloja. Registroval jsem se do závodů a hned jsem šel jezdit s největším vybavením, abych se zahřál a přizpůsobil se poměrně vysoké nadmořské výšce (1800 m).
Bohužel závody začaly nejdříve třídou formulí a ačkoli každý den trochu foukalo, nebylo to dost na slalom. Takže jsem strávil 3 dny pouze tréninkem, bez závodění. V neděli se to ale změnilo. Nejprve nás čekal maratonský závod na 42 km. Přihlásil jsem se do něj jednak pro zábavu a pak jsem to také chtěl zkusit se svým slalomovým vybavením. Musím říci, že pokud by foukalo o trochu víc, nemuselo by to být špatné, ale ve větru o síle 5 - 10 uzlů to pro mě bylo za trest. Nakonec jsem se to rozhodl po prvním kole (z celkových 4) zabalit, abych byl ready pro oficiální slalom, který měl začít hned po maratonu.
Protože vítr trochu zesílil, odstartovali jsme slalom přesně na čas. Celkem 76 jezdců, včetně několika velkých jmen, jako je Bjorn (Dunkerbeck), Peter (Volwater) či Patrik (Diethelm), bylo rozděleno do 4 rozjížděk, ze kterých 6 nejlepších postupovalo přímo do finále.
Všichni, včetně mě, jezdili největší vybavení, ale jsem si jistý, že jsem se svojí 8.6 mašinou měl ze všech nejmenší plachtu. Jeli jsme dlouhý kurs po větru s několika větrnými dírami, speciálně na startu a na první bóji. První eliminace dopadla celkem dobře. Celkem snadno jsem se kvalifikoval dál, když jsem skončil druhý hned za Peterem Volwaterem. Bohužel pro finále vítr zeslábl a tak, ačkoli jsem bojoval, na lepší než 5. místo to nestačilo. A protože druhá eliminace byla stejná story (plus 6 x opakovaný start ve finále) skončil jsem nakonec 5. i celkově.
Nemohu si ale odpustit poznámku směrem k organizátorům, resp. rozhodčím. Mám na mysli jejich neprofesionalitu s ohledem ke startům, speciálně ve finále. Spousta jezdců získala výhodu evidentně předčasným startem, ale nikdo se tím vůbec nezaobíral. škoda jinak to byly docela fajn závody.
Přesto jsem si na Silvaplana užil fantastických pár dní, byl jsem spokojen se svými výkony a jen si potvrdil proč mám tohle místo tak rád.
Ciao
Tom
Fotografie: M.Prášilová, Marc van Swoll
