Tak jako minulý i předminulý rok, i letos jsme vsadili na jistotu a odlétli se ohřát na pobřeží Indického oceánu. Ceny po Vánocích opět příjemně padly dolů, a přelom ledna/února se nám znovu potvrdil jako nejlepší možný termín.

Při přistání v Mombase nás trochu zaskočila na letišti kontrola měření tělesný teploty kvůli Ebole, ale pak již všechno ostatní probíhalo jako minulé roky. Letos letadlo nemělo vyjímečně žádný časový zpoždění, tak po nočním letu jsme ještě hned druhý den po příjezdu na hotel stihli odpolední pojezd. Wind hned ze začátku šel na 9-ky, tak jsme na nic nečekali a na vodě zůstali až do západu slunce.

Ostatní dny počasí jak přes kopírák - ráno zatažená obloha a nowindy, kolem 10hodiny někdo zapíná vypínač, wind se rozjíždí, mraky mizí. Jasná obloha a parádní stálej, teplej vítr, kterej jede až do noci - prostě luxus. Letošní statistika: celou dobu vítr buď na zatažený 12-ky, nebo na 9-ky. Jezdili jsme to tak půl na půl, větrně nám to vyšlo zatím nejlépe. Pojezd prostě každej den, furt...!

Na hotelu totál poloprázdno, a to tak, že u večeře nás bylo třeba jen 30lidí z celého hotelu. Díky odlivu turistů se ceny nikde nezvedly, spíš naopak. Podnikli jsme 2 větší výlety, jeden na velkou písečnou kosu na Bamburi Beach, kde k večeru vždy následuje down-wind pojezd z5 k hotelu po korálovým reefu - naprostej luxus. Druhej výlet na 40km vzdálenou Tiwi Beach, kde absence  reefu umožňuje pojezd na pěkným wave spotu.

Všichni jsme se shodli, že bychom v Keni bez problémů vydrželi celou zimu. Možnost celou dobu chodit jen v šortkách, parádně teplej oceán a každodenní stálej wind s možností jezdit jak flat water tak i wave na jednom spotu dělá z týhle kite destinace ráj na zemi . . .

Lukáš Vlk (Gaastra CZ kiteboarding Team)